Předlitavsko
Article
May 25, 2022

La Pre-Lituania (Cislajtánie, dal tedesco Cisleithanien) o Austria fu una delle due parti dell'Austria-Ungheria negli anni 1867–1918 con capitale Vienna. Dalla seconda parte, Zalitavska (Transilvania) o Ungheria, fu in parte separata dal fiume Litava. Il termine "Předlitavsko" non era ufficiale. Fino al 1915 fu ufficialmente utilizzata l'unione del Regno e del paese ufficialmente rappresentato al Consiglio del Reich (Die im Reichsrat vertretenen Königreiche und Länder), e nel 1915 fu ufficialmente utilizzato il nome Austria. Předlitavsko è stata fondata nel 1867 a seguito del cosiddetto insediamento austro-ungarico (tedesco Ausgleich). Předlitavsko è stata formata dai seguenti paesi della corona:
Sistema politico di Předlitavska
Sebbene l'insediamento non abbia portato alla creazione di due unità statali separate, lo sviluppo del sistema politico a Předlitavsko è stato per alcuni aspetti diverso rispetto a Zalitavsko. Soprattutto, è possibile notare maggiori sforzi per la democratizzazione e una politica nazionale un po' più equilibrata (sebbene questo sia rimasto un problema sia a Předlitavsko che a Zalitavsko fino alla fine della monarchia). La base del sistema politico di Předlitavsko era la cosiddetta Costituzione di dicembre (anche dicembre) del dicembre 1867. Era fondamentalmente un insieme di leggi costituzionali adottate dal Consiglio imperiale di Vienna. Questo insieme di leggi includeva principalmente leggi costituzionali riguardanti il Consiglio Imperiale (rappresentanza della popolazione), i diritti civili fondamentali, i poteri giudiziari, governativi ed esecutivi, che da allora sono stati organizzati sul principio di tre poteri separati (legislativo - esecutivo - giudiziario). Una parte importante sono state anche le leggi costituzionali sulla libertà di riunione e di associazione. La costituzione di dicembre garantiva inoltre la libertà di parola, la ricerca scientifica e il mantenimento del segreto postale. Anche la fine della posizione privilegiata della Chiesa cattolica romana, originariamente garantita dal Concordato del 1855, fu uno dei maggiori cambiamenti.La libertà di religione fu confermata costituzionalmente.Potere legislativo e governo locale
Consiglio Imperiale
Il Consiglio Imperiale è stato istituito come il più alto organo legislativo della regione pre-lituana. Consisteva di due camere: la Camera dei Deputati del Consiglio Imperiale e la Camera dei Lord. I deputati furono inizialmente eletti alla Camera dei Deputati dalle assemblee provinciali, e dal 1873 le elezioni dirette sono state introdotte nella cosiddetta Costituzione di aprile. Veniva quindi eletto secondo il principio curiale e la rappresentanza provinciale (ogni paese della corona occupava un determinato numero di deputati reclutati e divisi secondo la curia). Il principio curiale era un riflesso dell'approccio conservatore ancora sopravvissuto all'emergente democrazia rappresentativa, che all'epoca, tuttavia, non differiva notevolmente dagli altri paesi europei. Ha diviso gli elettori in diversi gruppi: la Curia. In proporzione, per lungo tempo, ebbero rappresentanze nel Consiglio Imperiale e nelle assemblee provinciali più numerose nel numero di curie relativamente piccole ma influenti, che garantivano loro influenza sugli sviluppi politici del paese. Inoltre, c'era anche un censimento elettorale a Předlitavsko, cioè una restrizione del diritto di voto da un prelievo fiscale (persone che pagavano meno delle imposte dirette stabilite non potevano votare). Il Consiglio Imperiale pre-lituano aveva la seguente curia: curia padrona di casa la curia della città e le camere di commercio e commercio (separate nel 1873 come due curie separate) curia delle comunità rurali curia generale (introdotta nel 1896) Durante gli anni 1867-1907 si verificarono graduali cambiamenti di democratizzazione, che consentirono ai cittadini di ottenere un accesso proporzionale alle elezioni. La riforma elettorale del 1882 ridusse il censimento elettorale, che, pur mantenendo l'attuale sistema curiale, aumentò notevolmente il numero degli aventi diritto. La riforma elettorale di Badeni del 1896 aggiunse una quinta curia generale, nella quale il generale inTitoli di articoli correlati
Domů
O Wikipedii
němčiny
Rakousko-Uherska
1867
1918
hlavním městem
Vídní
Zalitavska
Uherska
Litava
←
1867
1918
Hymna
Volkshymne (Lidová hymna)
Motto
Zalitavsko
Bosna
hlavní město
Vídeň
Němci
Češi
Moravané
Slováci
Poláci
Chorvaté
Srbové
Ukrajinci
Rumuni
Slovinci
Italové
Židé
jazyky
němčina
čeština
moravština
slovenština
polština
chorvatština
srbština
ukrajinština
rumunština
slovinština
italština
jidiš
náboženství
římskokatolické
protestantské
pravoslavné
judaistické
sunnitský islám
státní zřízení
konstituční monarchie
mateřskázemě
Rakousko-Uhersko
měna
zlatý
koruna
Rakouské císařství
Německé Rakousko
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
První republika
Italské království
1915
německy
1915
rakousko-uherského vyrovnání
korunními zeměmi
království
České království
Země Koruny české
Dalmatské království
Haličsko-vladiměřské království
arcivévodství
Rakouské arcivévodství nad Enží
Rakouské arcivévodství pod Enží
velkovévodství
Krakovské velkovévodství
Haličsko-vladiměřské království
vévodství
Bukovina
Korutany
Kraňsko
Salcbursko
Slezsko
Země Koruny české
Štýrsko
markrabství
Istrie
Rakouské přímoří
Morava
Země Koruny české
hrabství
Gorice a Gradiška
Rakouské přímoří
Tyrolsko
Vorarlbersko
Terst
Rakouské přímoří
kondominium
Bosna a Hercegovina
monarchie
prosincová ústava
1867
Říšskou radou
oddělených mocí
konkordát
1855
Rakousko-Uherska
Říšská rada (Rakousko)
komor
Poslanecké sněmovny Říšské rady
Panské sněmovny
zemskými sněmy
dubnové ústavě
kuriálního
korunní země
demokracii
volební cenzus
Volební reforma z roku 1882
Badeniho volební reforma
všeobecného a rovného volebního práva v Předlitavsku
České království
Moravské markrabství
Slezské vévodství
všeobecného a rovného volebního práva
1867
zemské sněmy
zákonodárství
virilista
Moravské vyrovnání
Český zemský sněm
zemský výbor
František Josef I.
Karel I.
František Josef I.
Karel I.
Společná ministerstva Rakouska-Uherska
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo války
Ministerstvo financí
Seznam vlád Předlitavska
vnitra
financí
kultu a vyučování
spravedlnosti
veřejných prací
obchodu
zemědělství (orby)
zeměbrany
železnic
sociální péče
zdravotnictví
ministr-krajan
ministr bez portfeje
ministerský předseda
Antonín Rezek
Josef Jireček
Alois Pražák
Alois Pražák
Josef Kaizl
Antonín Rezek
Antonín Randa
Josef Fořt
František Fiedler
Bedřich Pacák
Karel Prášek
Josef Kaněra
Jan Žáček
Albín Bráf
Karel Marek
Otakar Trnka
1867
místodržitelství
Rakousko-Uhersko
Soudní moc
výkonné
zákonodárné moci
rovnost
Nejvyšší soudní a kasační dvůr
Správní soudní dvůr
vrchní zemské soudy
krajské soudy
okresní soudy
Říšský soud
Rakouska-Uherska
Němci
Češi
Poláci
Rusíni
Slovinci
Italové
Chorvaté
Srbové
Rumuni
židé
české státní právo
federace
dualismus
pasivní rezistence
Stremayrova jazyková nařízení
vídeňské punktace
Badeniho jazyková nařízení
moravským vyrovnáním
Haliče
1863
rusifikaci
zemském sněmu
Rusínů
irredentismu
absolutismu
osvícenského absolutismu
sjednocení Německa
1871
Schönererovou
válečného
sčítání lidu v roce 1910
Němců
Čechů
Moravanů
Slováků
Poláků
Rusínů
Slovinců
Srbo
Chorvatů
Italů
Rumunů
Maďarů
Říšská rada (Rakousko)#Názorové proudy a vývoj stranického spektra v Říšské radě
politických stran
Centralismus
federalismus
Říšská rada
revoluční rok 1848
liberalismus
Německá ústavní strana
konzervativismus
staročeši
socialismus
sociálně-demokratické
ideologii
Dějiny českých politických stran
Staročeši
Mladočeši
Strana konzervativního velkostatku
Česká strana lidová
Českoslovanská sociální demokracie
Česká strana agrární
Lidová strana na Moravě
Křesťansko-sociální strana lidová
Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě
Katolická strana národní na Moravě
anenských patentů
1913
moravské vyrovnání
1905
frakce
Český klub
ISBN
ISBN
ISBN
ISBN
KOŘALKA, Jiří
ISBN
ISBN
ISBN
URBAN, Otto
ISBN
Německé Rakousko
Seznam ministerských předsedů Rakousko-Uherska
Zalitavsko
Rakousko-uherské vyrovnání
Wikimedia Commons
Autoritní data
NKC
BNF
GND
LCCN
O Wikipedii