Moldavia
Article
May 20, 2022

La Moldova (Repubblica moldava Moldova, Repubblica rumena Moldova, ucraino Молдова, russo Молдавия / Молдова), nome completo della Repubblica di Moldova, è uno stato interno dell'Europa orientale situato tra l'Ucraina e la Romania. Qui vivono meno di 3,5 milioni di persone. La sua capitale è Chișinău. La lingua ufficiale è il rumeno, precedentemente chiamato moldavo. Vengono utilizzati anche russo, ucraino e gagauzo. L'attuale Repubblica di Moldova è stata fondata nel 1991, dopo il crollo dell'Unione Sovietica. Continua la tradizione del Principato di Moldova, che affonda le sue radici nel XIV secolo. La parte settentrionale del principato era conosciuta come Bucovina dopo l'occupazione da parte dell'Austria nel 1775. Dopo il 1812, il restante territorio fu diviso dai russi e dagli ottomani e fu poi conosciuto come Bessarabia. Dopo la prima guerra mondiale, esisteva per breve tempo una Repubblica Democratica di Moldova indipendente, ma nel 1918 fu incorporata nella Romania. Dalla seconda parte del territorio, controllata dai sovietici, fu istituita la Repubblica socialista sovietica autonoma moldava. Nel 1940, i sovietici e il resto della Moldova la occuparono e la incorporarono nell'URSS, come Repubblica socialista sovietica moldava. Dopo il crollo dell'URSS, dichiarò l'indipendenza. I moldavi hanno rifiutato di ricongiungersi alla Romania in un referendum. La Moldova è talvolta chiamata Moldova, ma occupa solo una parte del paese storico della Moldova. Nel sud della Moldova si trova la regione autonoma di Gagauz, dove vive la popolazione di origine turca, e ad est la regione autonoma e lo stato non riconosciuto a livello internazionale della Transnistria, abitato principalmente da etnia russa. La Transnistria, a differenza della Moldavia, non costituisce una parte storica della Moldova o della "Grande Romania" prebellica. La Moldova è membro della Comunità degli Stati indipendenti e dell'Organizzazione per la cooperazione economica del Mar Nero, ma sta anche cercando di aderire all'Unione europea. L'economia della Moldova è la più piccola d'Europa (PIL pro capite) e la Moldova ha anche il più basso indice di sviluppo umano del continente. È il paese turistico meno visitato d'Europa.
Storia
La Repubblica di Moldova è uno stato relativamente nuovo, fondato nel XX secolo. Tuttavia, segue lo storico regno di Moldova, che si estendeva in tutto il territorio dell'odierna Moldova e in parti dell'odierna Romania e Ucraina.Preistoria e antichità
Nel 2010, in territorio moldavo sono stati scoperti strumenti di selce antichi da 800.000-1,2 milioni di anni. L'Homo sapiens è apparso nell'area circa 44.000 anni fa. Nel Neolitico (circa dal 5500 al 2750 aC), la cultura cucuta-tripoli si sviluppò sul territorio moldavo. Nell'antichità la zona era abitata dai Carpazi. Tra il I e il VII secolo l'area passò sotto il controllo dell'Impero Romano e successivamente di quello Bizantino. Nella tarda antichità e nell'alto medioevo, gli storici registrano innumerevoli invasioni: Goti, Unni, Avari, Bulgari, Ungheresi, Pechenesh, Cumani, Mongoli, Tartari. Intorno all'XI secolo, i Valacchi divennero un importante gruppo etnico della zona, formato etnicamente dalla popolazione dacica (e forse illirica), vivendo in comunità ancestrali arcaiche per lungo tempo e abitando le aree montuose dei Carpazi. Dopo essere scesi da loro, cercarono di respingere l'influenza bizantina. Nel 1164, il futuro imperatore bizantino Andronico I. Comneno Valachia fu catturato in territorio moldavo. Oggi i valacchi sono considerati gli antenati della nazione moldava. Vennero prima sotto il dominio delle tribù mongolo-tatare (13° secolo) e successivamente dell'Ungheria (14° secolo). Gli scritti di Ipatev del XV secolo parlano anche della tribù slava della famiglia Boloch, che avrebbe dovuto trasferirsi in questa zona in questa epoca e forse avere un principato, ma alcuni storici mettono in dubbio la sua origine slava e credono che fosse valacchia.Principato di Moldova
Il primo principe moldavo fu nel 1359 (datazione tradizionale, oggi gli storici parlano di più)Titoli di articoli correlati
Domů
O Wikipedii
Moldávie
moldavsky
rumunsky
ukrajinsky
rusky
východoevropský
vnitrozemský
Ukrajinou
Rumunskem
Kišiněv
rumunština
moldavštinou
ruština
ukrajinština
gagauzština
vlajka
znak
Hymna
Limba noastră
Motto
Hlavní město
Kišiněv
Rozloha
135. na světě
Nejvyšší bod
Dealul Bălănești
Časové pásmo
Poloha
Geodata
OSM
Počet obyvatel
131. na světě
Podněstří
Hustota zalidnění
76. na světě
HDI
107. na světě
Jazyk
rumunština
moldavština
ruština
ukrajinština
gagauzština
Národnostní složení
Moldavané
Rumuni
Ukrajinci
Rusové
Gagauzové
Náboženství
Pravoslaví
Státní zřízení
parlamentní republika
Vznik
27. srpna
1991
SSSR
Prezidentka
Maia Sanduová
Předseda vlády
Natalia Gavrilița
Měna
moldavský leu
HDP
PPP
USD
133. na světě
ISO 3166-1
MPZ
Telefonní předvolba
Národní TLD
.md
Sovětského svazu
Moldavského knížectví
14. století
Rakouskem
Bukovina
Rusové
Osmani
Besarábie
první světové válce
Moldavská demokratická republika
Rumunska
Moldavská autonomní sovětská socialistická republika
Moldavskou sovětskou socialistickou republiku
Moldávie
Gagauzsko
turkického
Podněstří
Moldavany
Rusy
Ukrajinci
Společenství nezávislých států
Organizace černomořské ekonomické spolupráce
Evropské unie
HDP
index lidského rozvoje
Dějiny Moldavska
20. století
Moldávie
Rumunska
Ukrajiny
oldovanské
pazourkové
Homo sapiens
neolitu
cucutensko-tripolská kultura
antiky
Karpové
Římské
Byzantské říše
raném středověku
Gótů
Hunů
Avarů
Bulharů
Maďarů
Pečeněhů
Kumánů
Mongolů
Tatarů
Valaši
dáckého
ilyrského
karpatské
Andronikos I. Komnenos
moldavského
mongolsko-tatarských kmenů
13. století
Uher
14. století
Ipatěvský spis
slovanském
vazalem
Moldavské knížectví
Bohdan I.
katolictví
bitvě u Grunwaldu
Osmany
Petr III. Áron
1455
sultánovi
tribut
Štěpán III. Veliký
1457
1504
Štěpán III.
Vaslui
Ruského impéria
Ivana III. Velikého
Štěpána III. Velikého
Ruského impéria
Osmanské říši
Istanbulu
rukojmí
16.
17. století
bojarská
oligarchie
1711
Dimitrie Cantemir
Petrem I. Velikým
Osmanům
rusko-tureckých válek
18. století
Osmanské říše
Küçük Kaynarca
1774
Osmanská říše
Ruské impérium
rusko-turecké války
1768
1774
Bukurešťské smlouvy
rusifikačního
Besarábie
gubernie
Dněstrem
Prutem
Černým mořem
Ruskému impériu
1812
Rumunska
1856
Bolhrad
Izmajl
Cahul
1859
Valašska
rumunsky
1866
1878
Berlíně
Ukrajinci
Němci
Bulhary
Poláky
Gagauzy
Židy
Antisemitské
Spojených států
autonomii
Moldavskou demokratickou republiku
Versailleská mírová smlouva
1919
Sovětský svaz
žup
Chotim
Soroca
Bălți
Tighina
Cahul
Izmail
Jasy
Botoșani
Velkého Rumunska
1940
Německem
1939
Budžak
Ukrajinské SSR
Moldavskou autonomní SSR
Podněstřím
Moldavská SSR
1941
Německo
Rumunsko
1944
Rudá armáda
1944
1991
Moldavská SSR
1994
Sjednocení Rumunska a Moldavska
Podněstří
Dněstr
1990
Podněsterská moldavská republika
Dealul Bălănești
erozní
tektonickou činností
Prutu
Kišiněva
Zbruč
Ukrajině
Dněstrem
černozem
Dněstr
Prut
Dunaji
Giurgiulești
kontinentální klima
unitární
parlamentní republikou
rozvojové spolupráce
Člověk v tísni
Adra
1. ledna 2007
vízovou povinnost
víz
6. dubna 2006
Administrativní dělení Moldavska
Kišiněv
Bălți
Tighina
Gagauzsko
Podněstří
Anenii Noi
Basarabeasca
Briceni
Cahul
Cantemir
Dubăsari
Florești
Glodeni
Ialoveni
Leova
Ocnița
Orhei
Soroca
Șoldănești
Ungheni
T-64
BMD-1
MT-LB
BTR-D
BTR-80
BTR-70
HMMWV
2A36
2S9 Nona
BM-21
Zu-23
9K115-2 Metis-M
9K113 Konkurs
AKM
RPG-7
kulomety PK
Antonov An-2
Antonov An-26
Antonov An-72
Ekonomika Moldavska
Sovětský rubl
HDP
zemědělství
nerostným
Středoevropské zóny volného obchodu
Indexu lidského rozvoje
Egypt
Mongolsko
Botswana
Rusku
ropy
zemního plynu
inflací
korupcí
rozvojové spolupráce
vzdělání
migrace
Černému moři
Tighina
Rybnica
Ungheni
Mezinárodní letiště
Obyvatelstvo Moldavska
Suvorovovo
urbanizace
Emigrace
rumunština
moldavština
Igor Dodon
Radě Evropy
Štrasburku
ruštinu
Ukrajinci
francouzština
Francii
románskými jazyky
pravoslavní
křesťané
Moldavská pravoslavná církev
Rumunské pravoslavné církvi
protestanti
Moldavané
Ukrajinci
Rusové
Gagauzové
Rumuni
Bulhaři
Cahulu
Huluboaia
česky
Seznam moldavských měst
Kišiněv
Tiraspol
Bălți
Tighina
Bendery
Cahul
Ungheni
Soroca
Mihai Eminescu
Mihaie Eminesca
Ion Creangă
Grigore Vieru
Ion Druce
Alexandra Sergejeviče Puškina
poéma
Anton Rubinstein
La Scaly
Maria Bieșu
Maria Cebotari
olympijských her v Moskvě roku 1980
Eugen Doga
disco
O-Zone
Dan Bălan
Arsenie Todiraș
Sofia Rotaru
Cleopatra Stratanová
Emil Loteanu
Emil Loteanu
Cikáni jdou do nebe
Svetlanu Tomu
Lewis Milestone
Oscarů za nejlepší režii
Alexej Ščusev
Leninovo mauzoleum
Moskvě
seznam světového kulturního dědictví UNESCO
Struveho geodetický oblouk
triangulačních bodů
Hammerfestu
Friedrichem Georgem Wilhelmem von Struve
Běloruskem
Estonskem
Finskem
Lotyšskem
Litvou
Norskem
Ruskem
Švédskem
Ukrajinou
Nikolaj Gavrilovič Spafarij
Grigore Ureche
Miron Costin
Nikolaj Gavrilovič Spafarij
Číny
Sibiři
Lev Berg
Jerzy Neyman
románské jazyky
Eugenio Coșeriu
Nikolaj Zelinskij
plynové masky
aktivním uhlím
Sergej Murejko
olympiádě v Athénách roku 2004
1996
Sergej Murejko
olympiádě v Sydney
olympijských her v Pekingu
Tudor Casapu
Itálii
olympijských her v Barceloně 1992
Lukman Džabrajilov
Ghenadie Tulbea
judo
Viktor Floresku
vzpírání
Ghenadie Tulbea
Taekwondista
Belgii
Wayback Machine
ISSN
ISSN
ISSN
ISSN
ISBN
DOI
ISSN
ISSN
ISSN
DOI
ISSN
ISSN
ISSN
DOI
ISSN
ISSN
DOI
ISBN
ISBN
Besarábie
Gagauzsko
Moldávie
Podněstří
Wikimedia Commons
OpenStreetMap
Amnesty International
Freedom House
CIA
Autoritní data
Biblio
NKC
BIBSYS
GND
HDS
LCCN
MBAREA
NARA
NDL
NLI
VIAF
WorldCat Identities
O Wikipedii