Alta Slesia
Article
May 25, 2022

L'Alta Slesia (Slesia Górny Ślůnsk o Gōrny Ślōnsk, Slesia Aeberschläsing, tedesco Oberschlesien, polacco Górny Śląsk, latino Slesia Superior) è la parte sud-orientale della Slesia, una delle due - accanto alla Bassa Slesia - le principali aree in cui questo tradizionale paese europeo divide. Il termine Slesia Superior compare per la prima volta nelle fonti scritte alla fine del XV secolo. Era un'area a est del valico di Slesia, che formava il confine naturale tra i principati di Opole e Wrocław. Attualmente, la determinazione dei confini dell'Alta Slesia si basa principalmente sulla forma del distretto governativo di Opole nella provincia prussiana della Slesia e nella successiva provincia dell'Alta Slesia. L'Alta Slesia comprende anche Těšín e altri territori dell'ex Slesia austriaca, ma a causa della diversa identità degli abitanti e del diverso corso della storia moderna, non sono sempre inclusi. La maggior parte della regione, che ha una superficie totale di 20.373 km² (paragonabile alla Slovenia) e più di 5 milioni di abitanti, fa parte della Polonia (voivodati di Slesia e Opole) dalla fine della seconda guerra mondiale, mentre il più piccolo sud-ovest parte è nella Repubblica Ceca (moravo-slesiana e secondo alcune definizioni nella regione di Olomouc). Le capitali storiche sono Opole, Racibórz, Opava e Těšín, attualmente la città più grande di Katowice e la zona più popolosa è la conurbazione di Katowice insieme al circuito del carbone di Rybnický. Ci sono anche alcune parti di Ostrava e una parte sostanziale dell'agglomerato di Ostrava nell'Alta Slesia. Gran parte della regione è caratterizzata dall'estrazione di carbon fossile (vedi Bacino dell'Alta Slesia) e dalla relativa industrializzazione e urbanizzazione nel XIX e XX secolo, ma comprende anche la regione agricola di Opole e le montagne Beskydy e Jeseníky. Le questioni etniche e linguistiche dell'Alta Slesia sono molto complesse, per la presenza di una minoranza tedesca di 100.000 persone in Polonia (vedi anche Bilinguismo dell'Alta Slesia) e della minoranza polacca nella Repubblica Ceca, i requisiti di autonomia della parte polacca della regione , nazionalità slesiana oltre ottocentomila slesiani superiori e sforzi per codificare la slesia standard, il cui status di dialetto polacco o lingua slava occidentale indipendente è controverso. Nel 20 ° secolo, l'Alta Slesia è stata oggetto di numerose controversie territoriali (vedi la disputa cecoslovacco-polacca sulla regione di Těšín, le rivolte dell'Alta Slesia, il plebiscito dell'Alta Slesia, la regione di Hlučín).
Geografia
Hranice
La Slesia è tradizionalmente divisa in "Inferiore" e "Alta" in base alla loro posizione relativa rispetto all'Oder: Alta Slesia significa la parte sud-orientale del paese sul corso superiore del fiume, Basso Nordovest, che si trova più lontano dalla sorgente ( anche se è un mezzo, non inferiore). Il termine Slesia Superior (Alta Slesia) comincia a comparire nelle fonti storiche alla fine del XV secolo, poi per analogia fu coniato il termine Slesia Inferior (Bassa Slesia). Erano separati dal valico della Slesia, una cintura di foreste impenetrabili che si estendeva lungo il Kladská Nisa e Stobrava, che rappresentava il confine naturale tra i territori tribali degli Opolani e degli Slenzan, poi tra i principati di Opole e Wrocław. Negli ultimi tempi, questa divisione è stata sigillata dalle differenze culturali. La Bassa Slesia era prevalentemente tedesca e protestante, l'Alta Slesia etnicamente mista e piuttosto cattolica. Dopo la seconda guerra mondiale, la Bassa Slesia conobbe lo scambio di popolazione e la completa polonizzazione, mentre l'Alta Slesia, invece, conservò il suo carattere multiculturale. Il percorso moderno del confine tra Bassa e Alta Slesia è discutibile. Nei circoli regionalisti dell'Alta Slesia, l'Alta Slesia è più spesso definita come il territorio dell'ex distretto governativo prussiano di Opole, insieme all'intera ex Slesia austriaca. Il confine occidentale è quindi nella sezione tra i cechiTitoli di articoli correlati
Domů
O Wikipedii
slezsky
slezskoněmecky
německy
polsky
latinsky
Slezska
Dolního Slezska
Střední Evropě
Opolským
Vratislavským knížectvím
pruské provincii Slezsko
provincie Horní Slezsko
Těšínsko
Rakouského Slezska
Slovinskem
druhé světové války
Polska
Slezském
Opolském vojvodství
České republice
Moravskoslezském
Olomouckém kraji
Opolí
Ratiboř
Opava
Těšín
Katovice
katovická konurbace
Rybnickým uhelným okruhem
Ostravy
Hornoslezská pánev
Opolsko
Beskyd
Jeseníků
dvojjazyčnost Horního Slezska
polské menšiny v Česku
požadavkům na autonomii polské části regionu
slezské národnosti
slezštiny
československo-polský spor o Těšínsko
hornoslezská povstání
hornoslezský plebiscit
Hlučínsko
Dolní
Odře
Kladské Nisy
Opolským
Vratislavským knížectvím
Rakouským Slezskem
Bílé Vody
Opolského vojvodství
Grodkówa
dálnice A4
Kladské Nisy
Namysłów
Kluczbork
Niské knížectví
Jesenicka
Kluczborku
Břežského knížectví
Moravskoslezským
Olomouckým krajem
Heřmanovice
Mnichov
Železná
Prudníku
Mieszkowicemi
Korfantówem
Łambinowic
Kladskou Nisu
Kluczbork
Kluczbork
Olesno
Velkopolsko
Prosna
Slezském vojvodství
Slezany
okresu Lubliniec
Siemianowic
Přemše
Visly
Bělé
Klimczoku
Slezských Beskyd
Brenná
Visla
Jistebná
Seveřsko
Osvětimsko
Zátorsko
malopolská
slovenských
Kysuc
Polska
České republiky
Moravskoslezských Beskydech
Moravou
podrobně popsána v samostatném článku
Ostravice
Odry
Fulneku
Odry
Moravskoslezského kraje
Moravice
vodní nádrže Slezská Harta
Hrubého Jeseníku
Rychlebských hor
Těšínska
povodí
Odry
Opava
Cina
Osoblaha
Kladská Nisa
Ostravice
Olše
Malá Pěna
povodí
Visly
Bělá
Přemše
Goczałkowická přehradní nádrž
Visle
Malé Pěně
Kladské Nise
Niskou
Otmuchovskou
Slezská Harta
Moravici
vodním dílem Kružberk
rybniční soustavy
Těšínsku
oblasti Poodří
Ostravy
Slezské nížině
subprovincie Středopolské nížiny
Slezská vysočina
Woźnicko-wieluńská vysočina
Hora svaté Anny
Severních Vněkarpatských sníženin
Osvětimská
Ostravská pánev
Západobeskydské podhůří
Opavská pahorkatina
Zlatohorská vrchovina
Jesenické oblasti
Nízký Jeseník
Hrubý Jeseník
Rychlebské hory
Krkonošsko-jesenické subprovincie
Moravskoslezské Beskydy
Slezské Beskydy
Karpat
Moravská brána
Praděd
Vysokou holí
Petrovými kameny
Keprník
Lysá hora
Beraní hora
Velká Čantoryje
Katovice
Ostrava
Opolí
Katovice
dvoumilionové konurbace
Hlivice
Zabrze
Bytom
Slezská Ruda
Tychy
Chořov
Myslovice
Siemianowice Śląskie
Tarnovské Hory
Slezské Pěkary
Świętochłowice
Mikołów
Knurów
Łaziska Górne
Orzesze
Pyskowice
Ostrava
Moravě
Havířov
Frýdek-Místek
Karviná
Orlová
Bohumín
Rybnický uhelný okruh
Rybnik
Jastrzębie-Zdrój
Żory
Wodzisław Śląski
Czerwionka-Leszczyny
Rydułtowy
Pszów
Slezská metropolitní oblast
Bílsko-Bělá
Opolí
Kandřín-Kozlí
polské části
české části
Opava
Ratiboř
Nisa
Čechovice-Dědice
Třinec
Pština
Lubliniec
Prudník
době bronzové
lužické kultury
germánské kmeny
stěhování národů
Slovany
Vandalů
Silingové
Keltové
Bavorský geograf
Opolí
Holasice
stejnojmenného města
Velkomoravské říše
Svatopluka I.
Kladskou kotlinu
česká knížata
Přemyslovců
říšskou
piastovský
Měšek I.
zakládací listina pražského biskupství
vratislavské biskupství
hnězdenskou církevní provincii
Břetislav I.
Kazimír I. Obnovitel
Boleslav II. Smělý
obležení Hlohova
Svatopluk Olomoucký
Opavsko
Krnovsko
Hlubčicko
olomoucké diecéze
Soběslavovi I.
Moravy
Boleslava III. Křivoústého
Slezské knížectví
slezské větve Piastovců
Vladislav II. Vyhnanec
Boleslava IV. Kadeřavého
Konrád III.
Fridrich I. Barbarossa
Boleslav I. Vysoký
Měšek I. Křivonohý
Konrád Hlohovský
ratibořského
opolského údělu
řadu polonezávislých knížectví
bytomskou
osvětimskou
Krakovska
Německá východní kolonizace
Jindřich I. Bradatý
německé kolonizace
Hedvika
Jindřich II. Pobožný
bitvě u Lehnice
mongolském vpádu
Johanna Baptista Homanna
Kazímir Bytomsko-Kozelský
Václavovi II.
Českým královstvím
lucemburské dynastie
Jana Lucemburského
vratislavský kníže
Jindřich VI. Dobrý
Těšínsko
Osvětimsko
Opolsko
Pštinsko
Ratibořsko
Falkenbersko
Střelicko
Karel IV.
Koruny kralovství českého
Svaté říše římské
říšských stavů
říšském sněmu
Trenčínské smlouvy
Kazimír III. Veliký
Ludvík I
Opavské knížectví
Mikuláš I. Opavský
slezskou větev Přemyslovců
stavovská panství
Bílské
Krnovské
Tošecké
Janovi II. Opolskému
Osvětimsko
Zátorsko
Polskému království
Seveřsko
Kostel milosti v Těšíně
husitských válek
Boleslav V. Heretik
spanilých jízd
Matyáše Korvína
Martina Luthera
luteránství
pobělohorské době
Altranstädské konvence
kostelů milosti
Tkalcovský dům
Bílsko
Janem II. Opolským
Jiřím Braniborsko-Ansbašským
Tarnovské Hory
Cukmantlu
Ziegenhalsu
zlato
Habsburské monarchie
první slezské války
pragmatické sankce
Marii Terezii
Berlínským mírem
Pruskému království
Těšínsko
bohumínského panství
Opavského
Krnovského
Niského knížectví
Druhá
třetí slezská válka
korunní země
Rakouské Slezsko
Opavě
Moravou
Země moravskoslezská
provincii Slezsko
sjednoceného Německa
Rakousko-Uhersko
černého uhlí
Hornoslezské uhelné pánvi
Odrou
rozsáhlé souměstí
Bytom
Hlivice
Katovice
Bílska-Bělé
Krnova
Bismarckem
Těšínsku
Haliče
Opavsku
lašská nářečí
Moravců
Ratiboř
Hlubčice
Rakouském Slezsku
Meyers Konversations-Lexikon
statu quo
první světové válce
Německa
Polska
Československa
Slezskou lidovou stranou
Československo-polský spor o Těšínsko
sedmidenní války
plebiscit
Konference velvyslanců
Košicko-bohumínská dráha
Olše
Versailleská smlouva
Hlučínsko
Opavou
Krnovem
Jeseníkem
Německým Rakouskem
20. března 1921
Nisa
Falkenberg
Prudnicka
Společnosti národů
Bytom
Zabrze
Hlivice
Katovic
Bojová organizace Horního Slezska
hornoslezská povstání
Slezského sněmu
autonomní Slezské vojvodství
vlastním parlamentem
Katovice
samosprávnou zemi Slezskou
země Moravskoslezské
Moravská Ostrava
Ostravice
Ostrava
provincii Dolní Slezsko
Vratislavi
provincii Horní Slezsko
Opolí
Hitlerjugend
Nacistickou stranu
volbách v březnu 1933
Německá strana centrum
Bílsku
Rudolf Wiesner
Sudetoněmecká strana
Mnichovské dohody
Říšské župy Sudety
Záolší
Protektorátu Čechy a Morava
přepadení vysílačky v Hlivicích
provincii Horní Slezsko
Katovicích
Osvětimsko
Dąbrowskou pánev
Żywiecko
Chrzanów
Zawiercie
Auschwitz
Rudé armády
Nisa
Bytom
Miechowický masakr
Przyszowický masakr
pracovních táborů
Deutsche Volksliste
Łambinowicích
świętochłowické
Postupimská dohoda
Odře
Lužické Nise
Znovuzískaných území
Dąbrowskou pánev
země Moravskoslezské
Olomoucký
Ostravský kraj
Západního Německa
Kresů
Sovětskému svazu
osídlování pohraničí
Krnově
občanskou válkou
Jesenicku
Krnov
Osoblaha
Andělská Hora
Sídliště Poruba
Katovice
Katovická konurbace
Dąbrowskou pánví
Ostrava
Romů
Rybnik
Bílsko-Bělá
Havířov
Tychy
Jastrzębie-Zdrój
satelitních měst
socialistického realismu
původní Karviná
sociálně vyloučených lokalit
Bytomi
Evropské unie
Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit
Opolského vojvodství
gminách
dvojjazyčnost
Slezském vojvodství
okrese Rybnik
Katovicích
slezštinu
Hlučínsku
Českého Slezska
polské menšiny
kulturně-osvětových spolků
Hrádek
Hnutí za autonomii Slezska
Schengenského prostoru
Katovic
Opolí
Bílsko-Bělá
Slezské
Katovicích
Opolské
Opolí
Severomoravského kraje
Olomoucký
Moravskoslezský kraj
Joseph von Eichendorff
Szczepan Twardoch
Martin z Opavy
Chronicon Martimiani
Papežce Janě
Mikuláš Henelius
Prudníka
Cithara sanctorum
Jiří Třanovský
Joseph von Eichendorff
Lubovic
Ratiboře
Ze života darmošlapa
romantismu
Křížovic
slezskoněmeckém dialektu
Gustava Freytaga
Kluczborku
Slezské písně
Petra Bezruče
generace anarchistických buřičů
Opavy
Olesna
Lubliniecka
Jan Kubisz
Konské
Płyniesz Olzo po dolinie
Horst Bienek
Hlivic
Zabrze
August Scholtis
Bolatic
Nisy
expresionismu
Joy Adamsonová
Opavě
Ota Filip
Slezské Ostravě
Oldřich Šuleř
Zdeněk Jirotka
Saturnin
Háje ve Slezsku
Vladislav Vančura
Gustaw Morcinek
Karviné
Czerwionky-Leszczyn
Óndra Łysohorsky
Frýdku
laštinu
Visly
Jerzy Pilch
Bytomi
Leszek Engelking
Karin Lednická
Karviné
Renata Putzlacher-Buchtová
Bruntále
Leoš Kyša
Szczepan Twardoch
Pilchowic
Olga Tokarczuková
Nobelovy ceny za literaturu
Ketři
slezštině
Chořova
Bytomi
Vánoční koleda
Malý princ
Alenka v říši divů
Hlučínska
Eva Tvrdá
Jaromír Nohavica
Těšína
Viktor Ullmann
Grodkówě
Józef Elsner
Fryderyka Chopina
Holasovice
Pavla Křížkovského
Henryk Górecki
Wojciech Kilar
Zabrze
Krystian Zimerman
Jaromíra Nohavicy
Petřkovicích
Hana Zagorová
Iva Bittová
Bruntálu
Třince
Tomáš Klus
Vendryně
Ewa Farna
Hrušov
Marie Rottrová
Jeseníku
Jaromír Švejdík
Priessnitz
Alois Nebel
Radkem Pastrňákem
Buty
Myslovicích
Pačkova
Paweł Kukiz
Čechovic-Dědic
Chořov
polské filmové školy
Bohdan Sláma
Věra Chytilová
české nové vlny
Radim Špaček
Bernhard Grzimek
Nisy
Národním parku Serengeti
Oscarem
Opolí
Jerzy Grotowski
Judy Winterová
Friedlandu
Hanna Schygulla
Chořova
Franciszek Pieczka
Godów
Vlastimil Brodský
Hrušova
Norbert Lichý
Leopold Bauer
Krnova
Joseph Maria Olbrich
Vídeňské secese
surrealistický
Hans Bellmer
naivních umělců
Maria Göppert-Mayer
Josef Božek
Běry
Bílska-Bělé
Stephensonem
parovozu
Nobelovu cenu za fyziku
Otto Stern
Žárova
magnetický moment
protonu
Maria Göppert-Mayer
Katovic
atomového jádra
Theodor Kaluza
Opolí
Nobelovy ceny za chemii
Kurt Alder
Chořova
dienů
Moritz Traube
Ratiboře
chloru
Za fyziologii a medicínu
Konrad Bloch
Nisy
cholesterolu
mastných kyselin
Carla Wernickeho
Tarnovských Hor
neuropsychologie
psychosomatiky
Vinzenz Priessnitz
jesenických lázní
hydroterapie
Oskar Troplowitz
Nivea
Hlivic
genetiky
Gregor Mendel
Hynčicích
Johann Dzierzon
Kluczborku
partenogenezi
Dzierżoniów
Richard Courant
Lublince
metody konečných prvků
Pruském Jindřichově
Jiří Grygar
Benno Landsberger
asyriologem
Frýdku
Richard Pipes
Ronalda Reagana
Těšíně
Bílska-Bělé
Šlomo Avineri
Jerzy Buzek
Hans Kudlich
Úvalna
revolučního roku 1848
rakouském Říšském sněmu
poddanství
Skočovský
Josef Koždoň
Slezské lidové strany
ratibořský
Bavorova
Hnutí autonomie Slezska
Jerzy Gorzelik
Wojciech Korfanty
Siemianowic
Józef Londzin
Zábřeha
Paweł Stalmach
Bažanovic
František Sláma
Těšína
německé vyhnance
Kurt Daluege
Kluczborku
říšský protektor v Čechách a na Moravě
Lublince
československého protinacistického odboje
únorovém převratu
Heliodor Píka
Štítiny
Smilovicích
Jerzy Buzek
Evropského parlamentu
Elżbieta Bieńkowská
Junckerově evropské komisi
Lubomír Zaorálek
Czeslaw Walek
Třinci
Jiří Drahoš
Jablunkově
Petra Kvitová
Miroslav Klose
Opolí
Lukas Podolski
Hlivic
Ernest Wilimowski
Jerzy Kukuczka
osmitisícovek
Visly
Adam Małysz
Bílovce
Petra Kvitová
Josef Kompalla
Slezské Rudě
Józef Schmidt
Bytomi
Románská rotunda v Těšíně
Zámek Pština
Opavy
Opolí
Ratiboře
Těšína
Zámeckého vrchu
rotundou svatého Mikuláše a svatého Václava
Bílska-Bělé
Katovic
budovy Slezského sněmu
familoky
Socrealistické
Havířově
Ostravě
Porubě
Tychách
Jeseník
Karlova Studánka
Ustroň
Goczałkowice-Zdrój
Pačkova
Bruntál
Hradec nad Moravicí
Pština
zámek Moszna
Ježíšův kostel v Těšíně
kostelů milosti
kostelem Spasitele
Lesní kostely v Beskydech
rekatolizace
Hora Svaté Anny
Slezské Pěkary
Hornoslezské uhelné pánve
Landek Park
důl Michal
Ostravě
Důl Guido
Zabrzi
Tarnovských Horách
Světového dědictví UNESCO
Chořově
Chořově
Frýdek
Místek
Dolní oblast Vítkovice
Hospodářské noviny
Slezské lidové strany
Josefa Koždoně
ISBN
Deutsche Welle
ISBN
ISBN
ISSN
ISSN
Křenovice
GAWRECKI, Dan
ISBN
ISBN
FUKALA, Radek
ISBN
GAWRECKI, Dan
ISBN
ISBN
JEŽ, Radim
PINDUR, David
ISBN
JIRÁSEK, Zdeněk
ISBN
ISBN
ŽÁČEK, Rudolf
ISBN
ŽÁČEK, Rudolf
ISBN
České Slezsko
Těšínsko
Slezané
Slezština (lechický jazyk)
Wikimedia Commons
Autoritní data
Biblio
NKC
GND
NARA
O Wikipedii