Arcidiocesi di Praga
Article
May 25, 2022

L'arcidiocesi di Praga è un'arcidiocesi cattolica romana nella Boemia centrale. La sede dell'arcivescovo è Praga, la sede della chiesa è la Cattedrale dei Santi Vito, Venceslao e Adalberto. Jan Graubner è stato nominato nuovo arcivescovo il 13 maggio 2022 e entrerà in carica il 2 luglio dello stesso anno. Fino ad allora, il cardinale ed ex arcivescovo Dominik Duka è stato l'amministratore dell'arcidiocesi. I vescovi ausiliari sono Václav Malý e Zdenek Wasserbauer e il vescovo ausiliare emerito Karel Herbst. L'arcidiocesi di Praga è la più antica diocesi esistente nella Repubblica Ceca (fondata nel 973, promossa ad arcidiocesi nel 1344) e l'arcidiocesi metropolitana della Provincia ecclesiastica ceca, che comprende anche le diocesi di České Budějovice, Hradec Králové, Litoměřice e Pilsen . L'arcivescovo di Praga è anche un primate, il capo formale della Chiesa cattolica nella Repubblica Ceca.
Storia
Diocesi (973–1344)
La diocesi di Praga, subordinata all'arcidiocesi di Magonza, è stata istituita nel 973 escludendo la Boemia dalla giurisdizione della diocesi di Ratisbona. Il primo vescovo di Praga fu Dětmar, il secondo S. Vojtech. Per molto tempo il vescovo di Praga fu nominato principalmente per volontà del monarca ceco e fu principalmente un membro rappresentativo della corte principesca. Le capacità ei legami personali giocano un ruolo decisivo in questo momento, e molti vescovi sono coinvolti nell'alta politica, negli affari del principato e oltre (ad esempio la lotta per le investiture). D'altra parte, la loro influenza sull'amministrazione della Chiesa ceca, che si concentra intorno a chiese, cappelle e monasteri subordinati ai loro fondatori secolari, è limitata. Nell'XI secolo, il vescovo Šebíř fu molto coinvolto politicamente, sotto il quale la diocesi della Moravia fu separata (restaurata) nel 1063. Le controversie tra il suo successore, l'ambizioso Jaromír, e suo fratello, il principe Wrocław II, portarono a un'ulteriore riduzione del potere episcopale mediante l'istituzione di un capitolo a Vyšehrad, dove il principe si trasferì poi. Nel XII secolo la posizione della diocesi di Olomouc fu confermata e rafforzata, soprattutto sotto Jindřich Zdík. Suo nipote Daniel era vescovo a Praga e diplomatico nella cerchia di Vladislav II. e l'imperatore Federico Barbarossa. Il vescovo Jindřich Břetislav, Přemyslid, ottenne in seguito l'indipendenza temporanea e lo status di principato imperiale dall'imperatore per la diocesi di Praga e alla fine divenne un "principe vescovo" quando occupò il trono ceco a spese di Přemysl Otakar I. Nel XII secolo, la diocesi di Praga, con la sua superficie di 52.000 km2, era la più grande diocesi delle allora 42 diocesi del Sacro Romano Impero. Seguono l'arcidiocesi di Salisburgo (40.000 km2) e la diocesi di Costanza (36.000 km2). Gli sforzi di riforma ed emancipazione della Chiesa, culminati nel Concilio Lateranense IV nel 1215, furono promossi in Boemia dal vescovo Ondřej di Praga. Con l'appoggio del papa ottenne nel 1221 il privilegio della diocesi di Praga e un anno dopo un importante concordato che garantiva il diritto all'elezione canonica e l'immunità giuridica ed economica. La manifestazione esterna dell'emancipazione del vescovo di Praga è il graduale trasferimento della sede dal palazzo del Castello di Praga ai castelli di nuova costruzione, alla corte vescovile al ponte di Giuditta ea Roudnice. La trasformazione della diocesi in feudale e proprietà terriera è illustrata dal vescovo Tobiáš di Bechyně, rappresentante della nobiltà ceca contro Ot Brandenburg. L'episcopato di Giovanni IV riempie sostanzialmente il periodo del XIV secolo prima dell'istituzione dell'arcivescovado. di Dražice. Particolarmente significativa fu la sua disputa con gli ordini dell'accattonaggio, che facevano concorrenza alla crescente rete parrocchiale nelle città e ne prosciugavano le entrate. La controversia è legata anche agli undici anni di permanenza del vescovo, accusato di presunta protezione degli eretici, nel papaTitoli di articoli correlati
Domů
O Wikipedii
římskokatolická
arcidiecéze
středních Čechách
arcibiskupa
Praha
katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Jan Graubner
Dominik Duka
Pomocnými biskupy
Václav Malý
Zdenek Wasserbauer
Karel Herbst
Praha
973
1344
římskokatolická
Arcibiskup
Jan Graubner
Václav Malý
Zdenek Wasserbauer
Karel Herbst
Generální vikář
Zdenek Wasserbauer
Církevní provincie
česká
Návštěvnost nedělních bohoslužeb
Zeměpisné souřadnice
Commons
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
diecézí
České republice
973
1344
České církevní provincie
diecéze českobudějovická
královéhradecká
litoměřická
plzeňská
Arcibiskup pražský
primasem
katolické církve v České republice
Seznam pražských biskupů a arcibiskupů
Dějiny římskokatolické církve v Česku
Sv. Vojtěch
diecéze
mohučskému arcibiskupství
973
biskupství řezenského
pražským
biskupem
Dětmar
sv. Vojtěch
dvora
boj o investituru
klášterů
11. století
Šebíř
1063
moravská diecéze
Jaromíra
Vratislavem II.
kapituly na Vyšehradě
12. století
Jindřicha Zdíka
Daniel
Vladislava II.
Fridricha Barbarossy
Jindřich Břetislav
Přemysla Otakara I.
Svaté říše římské
arcidiecéze salcburská
diecéze kostnická
13. století
čtvrtém lateránském koncilu
1215
pražský biskup Ondřej
1221
privilegium
konkordát
kanonické
imunitu
paláce na Pražském hradě
biskupského dvora
do Roudnice
feudální
Tobiáš z Bechyně
Otovi Braniborskému
14. století
Jana IV. z Dražic
žebravými řády
farností
papežském Avignonu
Jana Lucemburského
Karel IV.
Roudnici
kamenný most
klášter
obročí
diecéze
farní
děkanáty
pražském
arcijáhenství
děkanátů
Prahy
benešovský
říčanský
ořešský
rakovnický
slánský
řípský
chlumínský
brandýský
kouřimském
kouřimský
kolínský
brodský
řečický
čáslavský
štěpánovský
bechyňském
bechyňský
vltavský
chýnovský
doudlebský
volyňský
bozenský
prácheňský
žateckém
žatecký
žlutický
tepelský
kadaňský
loketský
litoměřickém
litoměřický
třebenský
lipský
bílinském
bílinský
ústecký
boleslavském
boleslavský
žitavský
jablonský
mělnický
turnovský
hradištský
havraňský
plzeňském
plzeňský
rokycanský
klatovský
horšovský
hradeckém
hradecký
jičínský
bydžovský
kladský
dobrušský
dvorský
kostelecký
broumovský
chrudimský
mýtský
poličský
lanškrounský
Karla IV
30. dubna
1344
Klementem VI.
diecéze litomyšlská
arcibiskupem
Arnošt z Pardubic
pražské university
Jan Očko z Vlašimi
Jana z Jenštejna
generálního vikáře
Johánka z Pomuku
Zbyňkem Zajícem z Hazmburka
husitství
Konrád z Vechty
1421
husitským artikulům
klatbě
Prokop Holý
Prokůpek
Jan Rokycana
1435
1471
Jiřího z Poděbrad
plzeňský
landfrýd
administrátor
Hilarius Litoměřický
utrakvistická
Piem II.
Basilejských kompaktát
apoštolskou posloupnost
Jednoty bratrské
Ferdinanda I. Habsburského
reformace
Antonín Brus z Mohelnice
Ferdinanda I.
1561
Antonína Bruse z Mohelnice
1561
1580
Marek Bydžovský z Florentina
Čechách
utrakvisty
přijímání pod obojí
protestantismu
Martina Luthera
křižovníků s červenou hvězdou
Martin Medek z Mohelnice
Martin Medek z Mohelnice
1581
1590
husitskými válkami
personální unií
1694
Rudolfa II.
Čechách
gregoriánského kalendáře
1584
1588
svatého Prokopa
Sázavy
kostela Všech svatých
Pražském hradě
Zbyněk Berka z Dubé a Lipé
17. století
olomoucký biskup
kardinál Ditrichštejn
Karla z Lamberka
Zbyněk Berka z Dubé a Lipé
1592
1606
synodu
Tridentského koncilu
kardinál Ditrichštejn
Karel z Lamberka
1607
1612
kardinál Ditrichštejn
Matyáše
pomocný biskup
biskup koadjutor
premonstrát
Jan Lohelius
1612
1622
asketa
reformace
protestantismu
utrakvismu
1617
Hrobě
Českého stavovského povstání
Čech
Prahy
bitvě na Bílé hoře
1622
přijímání podobojí
Arnošt Vojtěch z Harrachu
hraběte
Arnošta Vojtěcha z Harrachu
1623
1667
Římě
1622
Řehoř XV.
1623
Urban VIII.
1624
kardinálem
Habsburků
děkanátů
pražské
arcidiecézi
1631
vikariáty
Ferdinand II.
absolutistický
katolické církve
rekatolizace
Českých zemí
papežských
kardinálové
Harrach
Ditrichštejn
Českého stavovského povstání
rekatolizaci
Čechách
Obnoveného zřízení zemského
rekatolizaci
Ferdinand II.
Ferdinand III.
nunciové
třicetiletá válka
kněze
kazateli
jezuitů
1635
pražskou univerzitou
jansenismu
vpádu švédských vojsk do Čech
protestantskému
vestfálského míru
1649
Jan Caramuel z Lobkovic
kázáními
biskupství
diecéze litoměřická
1655
diecéze královéhradecká
1664
Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka
Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat
1667
1668
benediktin
Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka
1669
1675
příbramského
františkánský
klášter v Hájku
Červený Újezd
karmelitánský
Havlíčkově Brodě
plzeňského biskupství
Jan Bedřich z Valdštejna
hrabě
Jan Bedřich z Valdštejna
1675
1694
asketa
kostely
farnosti
kláštery
1677
česká bible
kněze
Janu Ignáci Dlouhoveskému
Tomáš Pešina z Čechorodu
1684
duchovních
1693
církevních soudů
morové epidemie
17. století
křižovníků s červenou hvězdou
Jan Josef Breuner
1695
1710
Daniela Josefa Mayera z Mayernu
Karel VI.
Josef II.
1918
František Ferdinand Khünburg
František Ferdinand Khünburg
1710
1731
1710
morová epidemie
1714
klášterů
1722
Jana Nepomuckého
1729
Jana Rudolfa Šporka
starobosleslavskou kapitulu
kardinál
Michal Bedřich z Althanu
Karel VI.
1725
Daniel Josef Mayer z Mayernu
generální vikář
1711
Daniel Josef Mayer z Mayernu
1732
1733
Polce
teologa
kazatele
misionáře
diplomata
kostelů
ivanitů
náboženství
kněží
Jana Adama Vratislava z Mitrovic
papež
Marie Terezie
Josefem II.
Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu
Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu
1733
1763
Vídeňského Nového Města
pastorační
pověrám
modliteb
Marie Terezie
Josefa II.
válkách o rakouské dědictví
1743
Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu
Josef II.
1777
české církevní provincie
moravská
arcidiecéze olomoucké
diecéze brněnské
1785
diecéze českobudějovická
Antonín Petr Příchovský z Příchovic
Antonín Petr Příchovský z Příchovic
1767
1793
Marie Terezie
Josef II.
Josefínské reformy
klášter na Františku
osvícenství
febronianismu
generální seminář
českobudějovické diecéze
1785
Příchovský
Leopolda II.
Marii Luisu
Františka I.
František Kordač
Karel Kašpar
Josef Beran
František Tomášek
Pronásledování katolické církve v Československu
Bulou
papeže
Pavla VI.
28. června
1972
Polska
arcidiecéze
Kladska
vratislavské arcidiecéze
Kardinál Vlk
1991
2010
Kardinál Duka
2010
2022
Jan Graubner
Miloslav Vlk
Dominik Duka
27. března
1991
Miloslav Vlk
kardinál
1994
komunistickou diktaturou
Arcibiskupské gymnázium v Praze
CSZŠ Jana Pavla II.
VOŠP Svatojánská kolej
Arcibiskupský kněžský seminář
1993
Arcidiecézní charitu
Poličanech
klášter Naší Paní nad Vltavou
katedrálu sv. Víta
Václavem Wolfem
Katolické teologické fakulty
13. února
2010
Dominika Duku
Papež František
2022
Jana Graubnera
farností
vikariátů
klášterní
2011
řeholních kněží
jáhnů
pastoračních asistentů
pokřtěno
Biřmováno
církevní sňatek
svátostí nemocných
církevních škol
řády a kongregacemi
Arcidiecézní charitu Praha
ISBN
BYDŽOVSKÝ Z FLORENTINA, Marek
Jaroslav V. Polc
KTF UK
Jaroslav V. Polc
KTF UK
ISBN
ISBN
Annuario pontificio
WIHODA, Martin
ISBN
Jaroslav V. Polc
KTF UK
ISBN
ISBN
Arcibiskup pražský
Seznam pražských biskupů a arcibiskupů
Vikariáty a farnosti pražské arcidiecéze
Arcidiecézní charita Praha
Vira.cz
Perzekuce kněží pražské arcidiecéze
Arcibiskupský palác (Praha)
Wikimedia Commons
Ottově slovníku naučném
Autoritní data
GND
LCCN
VIAF
WorldCat Identities
O Wikipedii