Consiglio Imperiale (Austria)
Article
May 25, 2022

Il Consiglio del Reich (Reichsrat tedesco) era la più alta legislatura dell'Impero austriaco, operante dal 1861 al 1918 (dopo l'adozione dell'insediamento austro-ungarico nel 1867, era la legislatura della parte pre-lituana dell'Austria-Ungheria). Era di base a Vienna. La sua istituzione è stata stabilita dalla Costituzione di febbraio nel 1861. Fino all'adozione della Costituzione di aprile, è stato eletto indirettamente dalle assemblee statali e successivamente sono state introdotte elezioni dirette. Era un parlamento bicamerale, composto da una Camera dei Deputati eletta e una Camera dei Lord non eletta. Il sistema elettorale per la Camera dei Deputati era inizialmente per curiosità, con censimento elettorale, in seguito il diritto di voto fu esteso con una serie di riforme e nel 1907 fu introdotto il suffragio universale e paritario agli uomini. Negli anni '60 e '70, il Partito Costituzionale Centralista Liberale Tedesco dominò il Consiglio del Reich e in seguito la composizione della Camera dei Deputati del Reichstag rifletteva sempre di più il carattere nazionale, di classe e ideologico frammentato della popolazione.
Storia fino al 1860
Reichstag 1848-1849
La prima legislatura nazionale dell'Impero austriaco fu istituita durante l'anno rivoluzionario del 1848, quando la cosiddetta costituzione di aprile (anche costituzione di Pillersdorf) del 25 aprile 1848 istituì il Reichstag costituzionale i cui deputati furono eletti nelle elezioni del giugno 1848. Doveva essere una legislatura unicamerale a livello nazionale con un veto imperiale. Il 22 giugno 1848 iniziarono una riunione a Vienna, che continuò poi dal novembre 1848 dopo essersi trasferiti dalla capitale come la cosiddetta Assemblea di Kroměříž. Tuttavia, l'imperatore lo sciolse il 7 marzo 1849, sulla base della mancanza di delegati ungheresi, e emanò la cosiddetta Costituzione di marzo o Octrown. Presupponeva un Reichstag bicamerale, ma fu abolito nel 1851 dai cosiddetti brevetti di Capodanno. Fino al 1859, l'imperatore governò come monarca assoluto senza controllo parlamentare.Consiglio Imperiale Moltiplicato
Nel 1859, il primo ministro Alexander Bach dovette abdicare per fallimento e il sistema neoassolutista iniziò a subire riforme. Il 5 marzo 1860, il Consiglio Imperiale Moltiplicato fu convocato come organo consultivo (non legislativo) del monarca. Si riunì da maggio a settembre 1860. Contava 60 membri. Il 17 luglio ha anche acquisito alcune competenze decisionali. Alla fine di settembre ha proposto cambiamenti nel sistema politico consistenti in un ritorno alle individualità storiche, in particolare all'autonomia dei singoli paesi della corona.Istituzione del Consiglio Imperiale nel 1861
Il diploma dell'ottobre del 1860 rilasciato dall'imperatore presupponeva il ripristino del sistema costituzionale di governo, l'istituzione di un parlamento nazionale e un'ampia autonomia territoriale. Nel 1861 l'imperatore emanò la cosiddetta Costituzione di febbraio. Istituì un Consiglio Imperiale bicamerale. Così l'Austria divenne una monarchia costituzionale.Il Consiglio del Reich era composto da due camere: Camere dei Deputati del Consiglio Imperiale, camera bassa, eletti, indirettamente fino al 1873, poi con elezioni dirette Camera dei Lord, camera alta, non eletta, occupata in parte a vita su nomina del monarca.Composizione e poteri della Camera dei Deputati del Consiglio Imperiale
Secondo la Costituzione di febbraio del 1861, la Camera dei Deputati del Consiglio Imperiale era concepita come più ampia e più ristretta. Il Consiglio Imperiale più ampio (343 membri) doveva rappresentare tutti i paesi della corona della monarchia, il Consiglio Imperiale più ristretto (203 membri) non doveva includere deputati per il Regno Lombardo-Veneto e la Terra della Corona di Santo Stefano. Il più ampio Consiglio Imperiale doveva affrontare questioni comuni all'intera monarchia. In realtà, tuttavia, il parlamento non si è mai riunito in questa ampia plenaria. Su 343 deputati hanno partecipato solo 200. Né il Veneto né i paesi ungheresiTitoli di articoli correlati
Domů
O Wikipedii
Státní rada (Rakousko)
německy
zákonodárný sbor
Rakouského císařství
rakousko-uherského vyrovnání
1867
předlitavské části
Rakouska-Uherska
29. dubna
1861
dvoukomorový parlament
Panská sněmovna
Volební systém
Většinový volební systém
dvoukolový
volby r. 1911
Vídeň
Ringstraße
únorová ústava
dubnové ústavy
zemskými sněmy
dvoukomorový
Panské sněmovny
kuriový
volebním cenzem
všeobecného a rovného volebního práva
Ústavní strana
revolučního roku 1848
dubnová ústava
ústavodárného Říšského sněmu
volbách v červnu 1848
veta
březnovou
silvestrovskými patenty
Alexander Bach
neoabsolutistický
korunních zemí
Říjnový diplom
únorovou ústavu
Poslanecké sněmovny Říšské rady
Panské sněmovny
Poslanecká sněmovna Říšské rady
Lombardsko-benátské království
Země Koruny svatoštěpánské
zemskými sněmy
Sedmihradsko
Panská sněmovna
šlechtických rodů
Uherska
zářijový manifest
Uherský sněm
prusko-rakouské válce
rakousko-uherském vyrovnání
prosincová ústava
Předlitavska
1873
dubnovou ústavou
zemských sněmů
volbách do Říšské rady roku 1873
Volební reforma 1882
vláda Eduarda Taaffeho
volební cenzus
Badeniho volební reforma
volbách do Říšské rady roku 1897
Všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku
všeobecné a rovné volební právo pro muže
Český zemský sněm
Slezský zemský sněm
volby do Říšské rady v roce 1907
volbách v roce 1911
Vláda Karla Stürgkha
první světové války
Kraňsko
Dalmácie
Štýrsko
Provizorní národní shromáždění Německého Rakouska
Rakouska-Uherska
Rudolf Malík
Žarošic
1969
Uherska
Sedmihradska
Národní čili Staročeské strany
pasivní rezistence
Německá ústavní strana
volby do Říšské rady roku 1873
volby do Říšské rady roku 1879
železný kruh pravice
vláda Eduarda Taaffeho
mladočeši
Polský klub
Německá pokroková strana
Ústavní strana
revolučního roku 1848
staroněmci
mladoněmci
Strana ústavověrného velkostatku
Vereinigte Linke
volbách roku 1885
Vereinigte deutsche Linke
Liechtensteinův klub
Coroniniho klub
Křesťansko-sociální strana
antisemitismem
Německá lidová strana
Georg von Schönerer
Sociálně demokratická strana Rakouska
volbách roku 1897
marxismus
antisemitismus
Německé pokrokové strany
Německý národní svaz
Dějiny českých politických stran
Národní strana
Moravská národní strana
Strana konzervativního velkostatku
české státní právo
Národní strana svobodomyslná
pasivní rezistence
František Ladislav Rieger
volbách roku 1879
Český klub
vládě Eduarda Taaffeho
volbách do Říšské rady roku 1891
Křesťansko-sociální strana v Čechách
Národní strana katolická v království Českém
České agrární strany
sociálně demokratická strana
Česká strana národně sociální
Česká strana radikálně pokroková
Česká strana státoprávní
Česká strana lidová
Lidová strana na Moravě
Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě
Katolická strana národní na Moravě
volbách roku 1907
Polský klub
stańczycy
podolacy
Polská demokratická strana
endecja
Polská lidová strana
Polskie Stronnictwo Ludowe Lewica
Związek Stronnictwa Chłopskiego
Stronnictwo Chrześcijańsko-Ludowe
Polskie Centrum Ludowe
Stronnictwo Narodowo-Demokratyczne
Strany národní pravice
Stronnictwo Postępowo-Demokratyczne
Polská sociálně demokratická strana Haliče a Slezska
Ukrajinská radikální strana
Ukrajinská sociálně demokratická strana
Ukrajinská národně demokratická strana
Slovenska ljudska stranka
Coroniniho klubu
Chorvatsko-slavonského království
Strany práva
Adolf Stránský
Josef Gold
endecja
sionismu
Adolf Gross
Volby do Říšské rady 1873
Ústavní strana
Polský klub
Volby do Říšské rady 1879
Volby do Říšské rady 1885
Taaffeho reformou roku 1882
Volby do Říšské rady 1891
Volby do Říšské rady 1897
Volby do Říšské rady 1901
Volby do Říšské rady 1907
Volby do Říšské rady 1911
I. volební období: 1861–1865
II. volební období: 1867–1870
III. volební období: 1870–1871
IV. volební období: 1871–1873
V. volební období: 1873–1879
VI. volební období: 1879–1885
VII. volební období: 1885–1891
VIII. volební období: 1891–1897
IX. volební období: 1897–1901
X. volební období: 1901–1907
XI. volební období: 1907–1911
XII. volební období: 1911–1918
ISBN
ISBN
URBAN, Otto
ISBN
URBAN, Otto
URBAN, Otto
ISBN
ISBN
ISBN
ISBN
Ústavní vývoj v Česku
Wikimedia Commons
Autoritní data
GND
LCCN
VIAF
WorldCat Identities
O Wikipedii